Msgre JAN ŠVÉDA

PRACHATICKÝ DĚKAN, PAPEŽSKÝ DOMÁCÍ PRELÁT, ARCIKNĚZ VIMPERSKÉHO PRESBYTERIÁTU, KONISILIÁŘ BISKUPSKÉ KONSISTOŘE, BISKUPSKÝ NOTÁŘ, NOSITEL RYTÍŘSKÉHO ŘÁDU FRANTIŠKA JOSEFA, ČESTNÝ OBČAN HUSINCE.

   Jan Švéda byl synem vysloužilého vyššího dělostřelce a později lodníka u loďmistra Adalberta Lanny Jakuba Švédy a jeho manželky Anny rozené Němcové. Po gymnaziálních studiích v Českých Budějovicích vstoupil na tamní teologický institut a na kněze byl vysvěcen biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem dne 2.listopadu 1851. Jako kaplan působil v Ledenicích, Lomnici nad Lužnicí a v Třeboni. V roce 1866 byl ustanoven farářem v Husinci a roku 1871 děkanem v Prachaticích, kde aktivně působil takřka 48 let. V roce 1919 byl na vlastní žádost penzionován.
   Na všech působištích se Jan Švéda věnoval především pastorační činnosti, ale také otázkám školským a kulturním. Sbíral kostelní písně a sestavil je do sbírky nazvané Kancionálek. Dílko vydané vlastním nákladem a po rozebrání opakovaně doplňované, vyšlo nejméně ve čtrnácti vydáních. Inicioval stavbu hřbitovního kostela sv.Cyrila a Metoděje v Husinci jako vlastenecky pojatou protiváhu Husova kultu. Prachatický děkanský chrám sv.Jakuba staršího apoštola prošel v době jeho působení celou řadou oprav a úprav, které se týkaly jak samotné kostelní stavby, tak i jejího vnitřního vybavení, a to většinou podle citlivých návrhů architekta Josefa Mockera a schwarzenberského stavebního rady ing. Jana Sedláčka.
   Ačkoliv se Jan Švéda hrdě hlásil k svému češství, nepreferoval ani Čechy, ani Němce. V době sílících národnostních třenic usiloval o porozumění lidí obou národností.