OTTO HERBERT HAJEK
|
|
| * |
27. června 1927
Nové Hutě |
| + |
29. dubna 2005 |
|
| |
světoznámý umělec |
| |
organizátor kulturního života |
| |
propagátor česko-německého soužití |
| |
čestný občan Prachatic od roku 1998 |
|
Životopis
Umělec Otto Herbert Hajek se narodil 27. června 1927 v obci Kaltenbach (Nové Hutě, okr. Prachatice).
Otec - Wendelin Hajek - byl rolníkem ( 1889-1939), matka - Anna Hajek roz. Matějková (1893-1969).
V letech 1939 - 1945 byl studentem prachatického gymnázia. Po dokončení studií a maturitě
v Erlangenu r. 1947, absolovoval v letech 1947-1954 studium sochařství na Státní akademii výtvarných umění ve Stuttgartu.
Od roku 1957 byl členem Německého svazu umělců. Roku 1972 se stal jejím předsedou, kterým byl až do roku 1979.
V roce 1978 byl Hajekovi udělen titul profesora v Bádensku - Württenbersku. Ten samý rok získává čestný doktorát
katolické teologické fakulty Univerzity v Tübingenu.
Roku 1980 byla Hajekovi udělena ministerstvem kultury ČSR medaile Jana Štursy.
Následovala celá řada cestovních a přednáškových cest.
Postupem let se profesor Hajek stal světoznámým umělcem, organizátorem kulturního života,
předsedou či členem mnoha spolků a účastníkem desítek mezinárodních skupinových výstav. Mezi markantní mezníky jeho
cest patří Řím (1981), centrální umělecká hala v Moskvě (1989), Adelaide ( Austrálie), jižní Amerika, Japonsko, Indie,
Afrika a mnoho dalších míst.
V roce 1982 se stal předsedou Spolku Adalberta Stiftera, který rozvíjí především kulturní česko - německé vztahy.
Roku 1987 mu byla udělena medaile Adalberta Stiftera. O rok později následovala cesta do
Československé socialistické republiky k oficiální návštěvě s delegací spolkového kancléře Spolkové republiky Německo.
V Praze se tehdy představil velkolepou výstavou. Na sklonku roku 1989 se rozhodl darovat prostřednictvím prezidenta
Václava Havla Československu svou rannou monumentální dřevořezbu Krista, která se stala součástí výzdoby svatojiřské
baziliky na Pražském hradě.
Socha Krista, kterou vyloupl z kmene stromu, tři metry vysokou tak, jak strom
narostl - " Krista z kmene". Bylo mu dvacet let a zažil obojí provinění dvou národů navzájem. Byl příliš mladý
na to, aby mohl poměřit velikost vzájemných provinění, byl dost dospělý na to, aby mohl zcela vnímat obojí
utrpení, dvojí ztrátu...
Vánoce 1989 byly svátky nového smíření mezi Němci a Čechy. Došlo ke smíření, pro které se mnoho jeho přátel,
na obou stranách hranice, už po celá léta angažovala v kulturních akcích.
Město Prachatice je bohaté svou historií a památkami, zejména z doby renezance. Sochařských
děl je ve městě jen málo. O to více vedení města přivítalo rozhodnutí profesora Hajeka věnovat jedno ze svých děl
městu. Uskutečnilo se tak 12.09.1998 - kdy profesor Hajek předal sochu "Městské znamení", která se stala významných
výtvarným solitérem a její umístění před prachatickým gymnáziem pak výmluvným symbolem.
Dne 7. listopadu 1998 na základě rozhodnutí zastupitelstva města Prachatice ze dne 21.09.1998 byl slavnostně
udělen profesoru Ottu Herbertu Hajekovi titul - Čestný občan.
O tři roky později se Otto Herbert Hajek rozhodl darovat Městu Prachatice rozsáhlou sbírku
jako průřez dílem z jeho celoživotní tvorby. V den jeho 74. narozenin bude v Prachaticích slavnostně otevřeno
Kulturní centrum Otto Herberta Hajeka. Nutno podotknout, že nad tímto slavnostním aktem převzal záštitu prezident České republiky
Václav Havel a bývalý německý spolkový prezident Dr. Richard von Weizsäcker.
|