ALEŠ ZÁVESKÝ

*  1. června 1926 v Mošovcích na Slovensku +  24. prosince 1995 v Prachaticích     učitel   průkopník ekologické výchovy v České republice   zakladatel Stanice mladých ochránců přírody v Prachaticích a Centra ekologické výchovy Dřípatka   zakladatel první školní přírodní rezervace

     Aleš Záveský patří mezi výjimečné osobnosti prachatického regionu, nejen jako pedagog a průkopník ekologické výchovy v Čechách, ale také jako charismatický člověk, který svou láskou k přírodě a širokou škálou vědomostí dokázal zapůsobit na několik generací svých žáků a následovníků a zapsat se do paměti veřejnosti města Prachatic a okolí.

     Narodil se v Mošovcích na Slovensku, odkud se pozdě;ji s rodiči přestěhoval do středních Čech. Po studiích na gymnáziu v Rakovníku absolvoval Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, a poté působil jako ředitel školy v přírodě při ÚNV Hlavního města Prahy. Krajinou, ve které zakotvil a které věnoval i největší díl své práce, se ale nakonec stala Šumava a Pošumaví.

     V roce 1958 se přestěhoval do Prachatic, kde nastoupil na Základní školu Vodňanská a vyučoval předměty své aprobace (biologie, zeměpis, chemie a pěstitelské práce) až do roku 1991. V 90. letech pak pracoval v roli odborného poradce pro ekologickou výchovu v nově vzniklém Centru ekologické výchovy Dřípatka. Za své učitelské praxe se vždy snažil o zvýšení efektivity výchovně vzdělávacího procesu, po třicet let pracoval jako okresní metodik přírodopisu a biologie na školách Prachatického okresu i Jihočeského kraje a podařilo se mu vytvořit nejmodernější učebnu přírodopisu v regionu. Část svého působení na žáky přesunul přímo do přírody - nejdokonalejší učebny.

     Rozvíjel zájmovou činnost dětí základní školy (praktická cvičení z přírodopisu, řízení a vedení hlídek ochrany přírody), později založil oddíl Mladých ochránců přírody. Aleš Záveský coby pedagog i iniciátor a vedoucí zájmových kroužků dětí obdržel řadu ocenění okresní i celostátní úrovně, mimo jiné také titul "Vzorný učitel".

     Mezi úspěchy Aleše Záveského v oblasti pedagogiky patří také vybudování Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou, tehdy prvního zařízení tohoto typu v Evropě, a zřízení Stanice Mladých ochránců přírody, kterou jako metodické centrum pro výchovu k ochraně přírody a životního prostředí vedl po celou dobu svého působení. Navíc je Záveský autorem i spoluautorem mnoha příspěvků s ekologickou tématikou pro regionální i celostátní tisk, filmů a pořadů pro Československou televizi i rozhlas. Z jeho činnosti vznikla i řada metodických materiálů, manipulačních záložek s přírodovědnou a výchovnou tématikou a podílel se na vzniku průvodců po naučných stezkách okresu. Veškerý svůj volný čas věnoval práci s dětmi a jeho činnost v oblasti ekologické výchovy byla s veřejným uznáním prezentována i na mezinárodních seminářích a kongresech, takže kromě svých žáků mohl inspirovat i účastníky těchto akcí, a díky nim se jeho pojetí environmentalistiky šířilo dále.

     Kromě pedagogiky a ekologické teorie si našel čas i na praktickou ochranu přírody, např. od počátku 60. let působil jako zpravodaj okresního aktivu Státní ochrany přírody v Prachaticích. Podílel se na organizaci tehdy vyhlašovaných maloplošných Chráněných území v Chráněné krajinné oblasti Šumava, což obnášelo i vlastní pracovní nasazení při značení hranic CHKO apod. Pracoval jako aktivní dobrovolný strážce a pomáhal při zřizování dalších maloplošných Chráněných území a péči o ně, i při budování naučných stezek a tras (od podání návrhu na zřízení, přes zpracování tištěných průvodců až po pomoc při realizaci projektu).

     Množství aktivit Aleše Záveského a jeho záběr byly neuvěřitelné. Vedle už zmíněného stihl organizovat také prázdninové pracovní týdny, zaměřené na péči o chráněná území, expedice do Chráněných území celé republiky, "letní školy ochrany přírody", a navíc jako jeden z prvních zakládal geofondové plochy rostlin a přispěl tedy k záchraně mnoha vzácných a chráněných druhů. Byl také zakládajícím členem Rady ekologické výchovy a nadace EVA.

     Ke konci svého života, po odchodu do důchodu, zůstal pracovat v Centru ekologické výchovy Dřípatka v Prachaticích (které se vyvinulo ze Stanice mladých ochránců přírody) spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Bohuslavem Naušem. Další z jeho spolupracovníků a bývalá žákyně Helena Klimešová se po Záveském stala a dodnes je ředitelkou Centra. Dlouholetá činnost Aleše Záveského v ochraně přírody, environmentální výchově a jeho práce s dětmi se zde v Centru ekologické výchovy završila. Zemřel na Štědrý den v roce 1995.


Jako pedagog ...

1967 - inicioval zřízení Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou (v metodické spolupráci s RNDr. Janem Čeřovským)

23.10.1968 - slavnostní otevření ŠPR Pod Vyhlídkou

1972 - založil a po celou dobu svého působení na škole vedl Stanici mladých ochránců přírody (jako samostatný právní a hospodářský subjekt, přičleněný k ZŠ Vodňanská

27.4.1973 - slavnostní otevření terénní stanice (SMOP)

1976 - SMOP zřizuje ve spolupráci s Odborem kultury ONV funkci signalizátor Státní ochrany přírody pro okres Prachatice (funkce určená dětem jako "čekatelské stádium" zpravodaje SOP)

1.6.1977 - otevřena naučná stezka na ŠPR Pod Vyhlídkou (k 10. výročí zřízení ŠPR), vydán tištěný průvodce naučnou stezkou

1987 - inicioval seminář "Volary 1987" (ke 20. výročí zřízení ŠPR) s tématem "Zřizování a využívání účelových a ekopedagogických ploch", za účasti odborníků z deseti států a tří mezinárodních organizací: UNESCO, UNEP a IUCN; vydána "Rezoluce Volary '87"

1996 - in memoriam obdržel ocenění Nestor ekologické výchovy 96 (spolu s B.Naušem), udělované sdružením Rezekvítek nejzasloužilejším osobnostem za celoživotní přínos pro ekologickou výchovu v České republice


Jako ochránce přírody ...

1967 - 1991 - člen aktivu dobrovolných pracovníků a signalizátor ochrany přírody v Prachaticích

1968 - 1977 - zajišťoval a podílel se na prázdninových pracovních týdnech Státní ochrany přírody, zaměřených na péči o chráněná území

1969 - 1972 - podílel se na organizaci vyhlašovaných maloplošných Chráněných území v CHKO Šumava (Boubín, Mrtvý luh, Trojmezná, Jezerní a Buková slať) i na vlastní realizaci: vybavení terénními zařízeními, značení hranic CHKO Šumava stříškovými panely, tabulkami a návštěvními řády

1972 - 1991 - aktivní dobrovolný strážce CHKO Šumava, obvod Volary, úsek č.18 - údolí Blanice

1971 - podíl na terénním soupisu a měření 48 státem chráněných stromů, skupin stromů a stromořadí na území okresu

1972 - 1995 - podíl na značení maloplošných Chráněných území hraničními pruhy, sloupky, tabulkami a dalším terénním vybavením; péče o ně (Hrádeček, Koubovský rybník, Libín, Mářský vrch, Mastnice, Miletínky, Nad Zavírkou, Opolenec, Podhájí, Pod Vyhlídkou I a II, Polední, Polučí, Skalka, Tisy u Chrobol, U Piláta, Upolíny, Žižkova skalka)

1978 - 1989 - přispění k záchraně vzácných a chráněných druhů rostlin, ohrožených rekultivacemi a melioracemi zemědělských pozemků; jeden z prvních zakladatelů geofondových ploch

1981 - 1988 - organizace přírodovědných průzkumů navrhované klidové oblasti Javornická hornatina, podílel se na inventarizaci a kategorizaci dřevin na nelesní půdě v oblasti Javornicka

1975 - 1991 - přispění k záchraně perlorodky říční na Zlatém a Smědečském potoce a řece Blanici; díky tomu zřízena odchovna perlorodky ve Spálenci

autor i spoluautor návrhů naučných stezek a tras; podíl na jejich budování (1967 - Medvědí stezka, 1974 - vyhlídková stezka kolem Prachatic, 1977 - naučná stezka ŠPR Pod Vyhlídkou, naučná stezka Sudslavický okruh, 1978 naučná trasa Areálem SMOP, 1991 - naučná stezka Javorník, 1992 - naučná stezka U Irů lípy)

1991 - 1992 - člen aktivu pro zeleň Městského úřadu Prachatice


Bibliografie

Záveský, A.: Medvědí stezka/ Aleš Záveský. Prachatice 1967.

Novotná , H. - Záveský, A. - Průvodce nauč. Stezkou, NSŠPR "Pod vyhlídkou", Prachatice 1977

Nauš, B. Novotná H., Záveský, A.: Průvodce naučnou stezkou Sudslavický okruh. Prachatice 1977.

Záveský, A. - Čeřovský, J.: Stezky k přírodě. Praha 1989.

Nauš, B. - Záveský, A.: Naučné stezky Prachatického okresu. Prachatice 1992.

Nauš, B. - Záveský, A.: Průvodce naučnou trasou: V areálu Stanice mladých ochránců přírody u Zdenic. Vimperk 1993.

Nauš, B. - Záveský, A. - Francl, V.: Jak jsme se s ním poznali (vzpomínka na Jana Kocourka). In: Šumava: informace, aktuality, zajímavosti, č.3, 1993, s.22.


Za Sdružení Dřipatka Prachatice (www.ngodripatka.cz) zpracovaly K. Fiedlerová a L. Kovačiková z podkladů H. Klimešové, B. Nauše a K. Fiedlerové.