Městská kronika - rok 2007

Politický a veřejný život města Školství Průmysl, živnosti, obchod, služby Kulturní život města Kontakty se zahraničím Zpět

Bezpečnostní situace ve městě Sport Počasí, životní prostředí Různé Kalendárium

VIII. POČASÍ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


    Na Nový rok bylo velmi teplo - v Českých Budějovicích padl teplotní rekord, bylo naměřeno 13,7°C. V první lednové dekádě se díky neobvyklému teplu vyskytly různé pozoruhodnosti - rostly houby, vylétaly včely, objevila se klíšťata i komáři. Zima byla celkově velmi teplá, lidé ušetřili na topení a silničáři na údržbě silnic - nespokojení byli provozovatelé zimních sportovních zařízení.
    V noci ze čtvrtka 11. na pátek 12.ledna způsobil silný vítr problémy polámáním stromů, které napadaly na silnice nebo přerušily elektrické vedení. Vítr dosahoval v nárazech síly vichřice i během pátku.
    Ještě vážnější situace nastala po týdnu, kdy se v noci ze čtvrtka 18. na pátek 19.ledna nad celým územím republiky přehnal orkán Kyrril - jeho nejsilnější poryv, změřený na Churáňově, měl rychlost 136 km/hod. Poryvy větru způsobily mnoho škod - poškozené krytiny střech, polámané stromy, které napadaly na silnice i koleje, poničená elektrorozvodná zařízení. Vyvrácené stromy také zničily některé náhrobky na prachatickém hřbitově. Kromě profesionálních hasičů museli pro velké množství zásahů během krátkého časového úseku pomáhat i hasiči z dobrovolných spolků. Orkán napáchal jen na majetku města škody za více než 4 miliony korun. Největší, zhruba půlmilionové škody, byly na střeše domu s pečovatelskou službou na Skalce a na garážích v areálu bývalých kasáren. Na hřbitově byly způsobeny škody na komunikacích a zeleni ve výši asi 250 tisíc korun a asi 85 tisíc korun byla škoda na budově Mateřské školy Prachatice v České ulici, kde byla zničena část střechy. Nejvíce škod napáchal orkán v městských lesích - asi za dva miliony korun.
    Poprvé v tomto roce napadlo větší množství sněhu až 23.ledna, ale sníh vydržel jen asi týden a na lyžařských svazích se pak muselo uměle zasněžovat. Po velmi teplých dnech v polovině března napadlo větší množství sněhu 20. března a způsobilo problémy na silnicích.
    Letošní duben byl podle informací z Českého hydrometeorologického ústavu v Č.Budějovicích na Prachaticku nejsušší za posledních více než 50 let. Ve třetí dekádě května bylo několik tropických dnů, ale poté se na konci května velmi silně ochladilo - v rakouských Alpách napadlo až 40 cm sněhu.
    V pátek 14.června odpoledne způsobil silný přívalový déšť, provázející bouřku, zatopení ulic Solní a Dlouhá, knížecího pivovaru a některých dalších objektů, především v ulici Mlýnské a Nádražní. Na Malém náměstí byl poškozen povrch vozovky a byly znečištěny komunikace. Ve středu 18.července opět přívalový déšť při bouřce způsobil zatopení Solní ulice a vítr rozházel část krytiny střechy z tribuny sportovního zařízení po trávníku hřiště a in-line dráze.
    V polovině července panovaly tropické teploty - v Č.Budějovicích padl teplotní rekord 16.7., kdy bylo naměřeno 36,9 °C. Velké problémy vedro způsobilo lidem pracujícím venku, řidičům autobusů apod. Nejvíce ohroženy byly děti a starší lidé, záchranná služba zaznamenala zvýšený počet výjezdů ke kolapsům.

    První sníh na podzim padal v sobotu 20.října, ale zatím nedržel. V několikacentimetrové vrstvě pak napadl další sníh už 24.října, navíc byl mokrý a těžký, takže silný vítr způsobil polámání stromů a tím mimo jiné problémy na vozovkách. V části města došlo k výpadku elektrického proudu a do svízelné situace se dostal prachatický hospic, kde dva pacienti byli připojeni na kyslíkové přístroje - musela vypomoci záchranná služba. Další sníh pak napadl až 28.prosince, ale dlouho se neudržel, protože se opět oteplilo.

    Ozdravné brodicí zařízení na Feferském potoku u křižovatky na Lázně sv.Markéty, které bylo otevřeno 22.dubna a vandaly zničeno na konci srpna 2006, bylo obnoveno a znovu slavnostně otevřeno 22.dubna 2007 ke Dni Země. Metoda byla vypracována německým farářem Kneippem - rozcvičení, brodění ve studené vodě asi do půl lýtek a následné zahřátí lehkým během podporuje krevní oběh. Toto zařízení je často využíváno organizacemi (například tu byly pořádány akce v rámci Prázdninového pasu), ale i jednotlivci. V červenci navštívil zařízení zloděj, který si odnesl vybavení určené pro odpočinek.

    O údržbu veřejné zeleně ve městě Prachatice se v roce 2007 staraly tři firmy - Technické služby Prachatice s.r.o., firma Ing.Jan Jedlička a firma Bc.Jitka Pőschlová, vítězové letošního výběrového řízení. Podělili se o péči o lokality s celkovou výměrou asi 26 hektarů. Kromě sečení travnatých ploch se postarají také dvakrát ročně o řez živých plotů a průběžně o údržbu obrub komunikací (chemické a mechanické čištění). Individuálně jsou dále řešeny podle potřeby (a objemu finančních prostředků z rozpočtu města) objednávky na prořezávky dřevin, novou výsadbu, výsadbu v mobilních květináčích a podobně.
    Na základě odborné studie vytvořené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která označila za prioritní křemenný val a doporučila zásah z důvodu jeho nadměrného zarůstání, provedla na Skalce odborný zásah firma z Písku, specializující se na sadové a parkové úpravy.

    Pro rozšíření možností využívání značených cyklostezek byl k dispozici v Informačním centru propagační materiál v českém, německém a anglickém jazyce. Došlo také k posílení odpočinkového mobiliáře jak na cyklotrasách, tak i na turistických trasách.

    Lyžařské stopy pro běžkaře o délce asi 25 km byly opět při odpovídajících sněhových podmínkách obnovovány vždy před víkendem. Informace o aktuálním stavu jednotlivých tras je možné najít na webových stránkách města, případně v Infocentru, které zájemcům také nabízí mapku běžeckých stop. V lednu bohužel orkán Kyrril způsobil mnoho polomů a i v prostorách lesa Černé hory a Libína nebyly stopy přístupné pro nebezpečí úrazu lyžařů. Městský úřad musel vydat zákaz vstupu do městských lesů až do 5.května. Turistům zůstala přístupná jen tanková cesta, která byla přednostně zabezpečena.

    V Prachaticích je přihlášeno asi 900 psů a město na poplatcích vybírá kolem 400 tisíc korun. Nejvyšší poplatek platí obyvatelé bytových domů s více byty (1.000 korun), naopak lidé nevidomí nebo s handicapem jsou od poplatků úplně osvobozeni, snížené částky platí senioři a lidé v invalidním důchodu.

    V Prachaticích a nejbližším okolí existuje pět naučných stezek. Nejdelší Zlatá solná stezka v Prachaticích začíná a je dlouhá 33 kilometrů. Vyhlídková stezka kolem Prachatic má délku 15 kilometrů a nejstarší naučná stezka U Irů lípy je dlouhá 750 metrů. Dále jsou to Prachatické hradby a Svatopetrská naučná stezka (1,5 km).

Protipovodňová opatření
    Povodňový plán města je každý rok aktualizován a jeho naplňování sleduje povodňová komise řízená starostou města. Od poloviny minulého roku mohou městští strážníci sledovat výšku vody na monitoru přes internet - vodoměrná stanice byla umístěna ve Feferském potoku u plaveckého bazénu. Strážníci v případě potřeby patrolují na nejkrizovějších místech a průběžně provádí čištění česel.

Sběr hliníku
    Tradiční sběr hliníku, organizovaný CEV Dřípatka a Městem Prachatice, byl v tomto 8.ročníku rekordní, podařilo se nasbírat 918 kg hliníku. Ze základních škol nasbírala nejvíc ZŠ Vodňanská a z mateřských škol to byla pobočka MŠ v České ulici.

Kvetoucí Prachatice - Kvetoucí domov
    V tomto 5.ročníku soutěže se opět soutěžilo ve třech kategoriích o Nejhezčí okno, balkon a zahrádku nebo předzahrádku. Soutěž probíhala od začátku června do konce září. Při slavnostním vyhodnocení převzali ocenění : v kategorii okno Jana Sosnová a Karel a Zdena Hrůzovi, ve druhé kategorii (balkón) Karel Krejsa, Helena Pavelková a Jaroslava Fröhlichová a ve třetí kategorii Jarmila Mášlová, Vlasta Toušková a Jan Machart. Letos byly oceněni také obyvatelé osad - Václav Tvrdek, Podolí 19, Vojtěch Stuchel a Václav Tvrdek, Podolí 6. Dále byli oceněni občané, kteří zkrášlili okolí panelových domů - Marie Harvalíková a Alžběta Simandlová, Růžena Panochová, Marie Tischlerová a spolupěstitelé. Zvláštní ocenění získala MŠ Skalka a Eliška Weysserová se spolupracovníky za zkrášlení okolí cyklostezky na Libínském Sedle. Všichni ocenění dostali kromě účastnických listů poukázky na zboží.

Evropský den bez aut
    Tento den je součástí tzv. Evropského týdne mobility a patří k významným dnům, zaměřeným na ochranu životního prostředí. Město Prachatice se proto i tentokrát zapojilo a uspořádalo v pátek 21.září akci s názvem Evropský den bez aut - Ulice pro lidi.

Kvalita ovzduší
    V lokalitě na Skalce pracuje již od roku 1991 automatická monitorovací stanice (z celkem jedenácti měřicích stanic v Jihočeském kraji), která slouží k měření kvality ovzduší - na její provoz přispívá finančně také Město Prachatice. V Prachaticích přispívají ke znečištění ovzduší z více než 90 % spalovací procesy, proto se vlivem provedené plynofikace kvalita ovzduší výrazně zlepšila a patří k nejlepším v rámci kraje i republiky.

Čistička odpadních vod
    Čistička odpadních vod v Prachaticích prošla před dvěma lety rozsáhlou rekonstrukcí a patří k nejmodernějším v kraji - díky tomu splňuje přísná kritéria Evropské unie.

Odpadové hospodářství
    Za rok 2007 bylo ve městě vyprodukováno 2.939 tun komunálních odpadů. Z celkového množství bylo vytříděno 114 tun papíru, 60 tun plastů, 85,5 tuny barevného skla, 16 tun železa a 0,25 tuny kompozitních obalů (sbíraných od června). Přestože celkové množství odpadů bylo nižší než v minulém roce, vytříděno bylo o 11 % víc. Město Prachatice získalo za tyto vytříděné odpady finanční příspěvek ve výši 563 tisíc korun, který je každoročně využíván na další rozvoj odpadového hospodářství (například na nákup nových kontejnerů). Dalším přínosem třídění jsou peníze ušetřené za ukládání těchto odpadů na skládku a také šetření kapacity skládky.
    Sběrný dvůr už loni rozšířil provozní dobu o nedělní odpoledne. Ve sběrném dvoře bylo tento rok vybráno 22 tun televizorů, video a audio zařízení, 20 tun chladniček a mrazáků, 11 tun pneumatik a 4 tuny ostatních nebezpečných odpadů. Do velkoobjemových kontejnerů odložili občané celkem 415 tun objemných odpadů a 143 tun stavební suti. V letošním roce došlo k omezení množství stavebního odpadu na 200 kg pro jednu domácnost na rok a některé druhy jsou úplně vyloučené, například okna, asfalt nebo dehtová lepenka a eternit. Obsluha také musí prověřovat, zda odpad nepochází z podnikatelské činnosti.
    Od ledna byl do celkového systému nakládání s komunálními odpady ve městě začleněn pytlový sběr plastů v historickém centru města, odzkoušený s velmi kladnou odezvou loni v létě a od června byl také v Prachaticích zaveden tříděný sběr nápojových kartónů. Podrobnosti o sběru a třídění obsahoval leták v Radničním listu.
    Ve městě je umístěno na 118 stanovištích 207 kontejnerů a téměř polovina z nich je vyvážena dvakrát týdně. Ve městě a osadách je také více než 1.350 popelnic, vyvážených každý týden. Náklady na svoz a likvidaci odpadu se neustále zvyšují, ale úhrada na jednoho občana má ze zákona hranici 500 korun a na tuto částku byla také v tomto roce pro občany Prachatic stanovena. Vybrané poplatky přesto nepokryjí náklady, takže město musí každoročně doplácet.
    Součástí jarního úklidu města byla i letos 21.dubna tzv. železná sobota, připravený železný odpad sváželi pracovníci technických služeb.

Pivovarský pramen
    Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích zrušila 6.listopadu zákaz používání vody z Pivovarského pramene k pitným účelům. Tento zákaz byl vydán v prosinci roku 2003, protože ve vodě bylo zjištěno nadměrné množství tetrachlórmetanu. Nepodařilo se zjistit příčinu znečištění, ale bylo zajištěno odvětrávání vodovodu a tím se obsah těkavého tetrachlórmetanu snížil pod přípustnou mez. Třikrát ročně musí město zajistit tzv. krácený rozbor a jednou ročně úplný rozbor vody.