Zakládání měst v Čechách
|
První sídliště městské povahy se začala v Čechách vyvíjet kolem přemyslovských hradských středisek, u klášterů a v blízkosti celních stanic u zemské hranice. Společným znakem byl rostoucí podíl řemesel a častá přítomnost pravidelných trhů. Velká většina pozdějších měst a městeček navazovala na starší předměstská sídliště různých typů, v nichž postupně dozrávaly vhodné hospodářské, sociální a kulturní podmínky. K vlastnímu založení města však jen vhodné podmínky nestačily; nutná byla cílená iniciativa profesionálních zakladatelů (tzv. lokátorů) nebo panovníků, v jejichž rukou spočívalo vlastní rozhodnutí. Přemyslovští panovníci význam měst pochopili a proces jejich zakládání všemožně podporovali. Po nejstarších dvou městech - Praze a Chebu (ten ovšem vznikl na říšském území mimo tehdejší hranice českého státu) - přišla první vlna vznikání měst v Čechách ve druhém desetiletí 13. století. V několika vlnách potom měst přibývalo po celé 13. století a v jeho závěru byla vybudována základní síť větších měst. Při vzniku města lze rozlišit několik fází. Když v předchozím sídlišti uzrály podmínky, zrodil se podnět k založení města. Rozhodoval o tom panovník nebo jiná vrchnost a s vlastním podnikatelem výstavby byla uzavřena smlouva. Potom začalo budování města v základní podobě a následně dorůstaly další městské funkce. Podle současných archeologických výzkumů se v některých městech začínalo s provizorními zemnicemi a polozemnicemi nebo chatami, které až potom postupně nahrazovaly dřevěné a kamenné domy. Někdy se pro rozlehlejší městský areál našlo vhodnější místo v okolí dosavadního sídliště, jindy město překrylo dvě i více vsí. Zakládací listiny a s nimi i přesnější představu o době vzniku máme jen u některých měst. U královských měst, která vyrůstala ze starších sídlišť, většinou chybí, častěji se objevují u měst poddanských. U ostatních měst máme první spolehlivé zmínky; ty však znamenají pouze termín, před kterým město vzniklo. Po Praze a Chebu vznikla v první vlně města Hradec Králové (první zmínka 1225), Litoměřice (1235), Žatec (1249), hornická střediska Jihlava, Německý Brod a Stříbro a řada dalších. Během 13. století přibyla řada dalších měst jako Čáslav, Kouřim, Chrudim, Mělník, Plzeň, Děčín, Bílina, Mladá Boleslav, Horažďovice, poddanská Chýnov a Netolice atd. V některých případech se nepodařilo záměr zrealizovat a města brzy zanikla - např. města Přemysla Otakara II. v severních Čechách (Doksy, Bezděz, Kuří Vody) nebo Hradiště na místě dnešního Tábora apod. Vznikající středověká města, která k nám pronikala v podobě, utvářené ve vyspělejších západních oblastech Evropy, poskytovala předpoklady k vývoji společnosti vyššího typu; společnosti s pevným hospodářským základem, se schopností sebeobrany, s určitým právním řádem a s vyšší kulturní úrovní. Základem této společnosti byla obec měšťanů, činorodých a aktivních obyvatel, schopných oběti pro své město. |
Přísaha konšelů 
Dobývání středověkého města 
Nákres útoku na městské hradby 
Král zakládá město 
Městský písař 
Zasedání městské rady 
Opevněné město 
|