pocatkypt

Počátky Prachatic ve světle historických zpráv

    Nejstarší zpráva, v které se Prachatice představují jako město, pochází z roku 1312. V listině z 22. července 1312, kterou si můžete prohlédnout ve vitrině věnované Zlaté stezce, se vedle zástupce vyšehradské kapituly Vernera z Vitějovic objevují i první jmenovitě známí prachatičtí měšťané - rychtář Haimel a 6 dalších, pravděpodobně konšelů. To spolu s avizovanou pečetí prachatických měšťanů svědčí o rozvinutém městském charakteru tehdejších Prachatic. K založení nového města proto muselo dojít v desetiletích předtím, tj. na přelomu 13. a 14. století. Významný podíl na výstavbě města měli určitě zástupci vyšehradské kapituly Bruno a jeho synové Přibík, Racek a Verner z Vitějovic, připomínaní v okolí Prachatic v letech 1279 - 1317.

    Listina českého krále Jana Lucemburského z 29. října 1323 celý předešlý vývoj dovršila. Král potvrdil vysazení městečka Prachatic na emfyteutickém právu, které mu propůjčil vyšehradský probošt Jan (1319-1334). Ten jako jeho vrchnost přenechal novému městu také právo užívat obchodní cestu do Pasova (pozdější Zlatou stezku) a vybírat na ní celní poplatky.

     V listině z 8. září 1359 se již vedle rychtáře Křišťana Kirchhandla objevuje 12 konšelů, funguje městský soud a poprvé se také uvádí prachatická městská pečeť. A konečně na sklonku vlády císaře Karla IV. vydal hlavní představitel prachatické vrchnosti vyšehradský probošt Jan Soběslav (1368-1381) 7. července 1370 na Vyšehradě listinu, která ukazuje Prachatice jako plně rozvinuté středověké město.

Listina z roku 1388

Městská pečeť z roku 1388

List z roku 1412

Pohled na Prachatice z roku 1602

Potvrdil v ní prachatickým měšťanům práva jejich předchůdců, nově jim udělil právo města Písku a věnoval jim mj. vyšehradské vesnice Staré Prachatice a Ostrov. Měšťané mohli nadále svobodně nakládat se svým majetkem a kapitule museli odvádět dávky z pozemků, z domů, z mlýnů, z masných a chlebných krámů. Z polí a štěpnic s výjimkou staré osady měli odvádět desátek, z něhož jedna třetina připadla faráři. Na stavbu svých domů si mohli bezplatně brát dříví z kapitulních lesů.
Z této listiny je také zřejmé, že stará tržní osada kolem kostela sv. Petra a Pavla ztratila založením nového města svůj původní význam a klesla na úroveň vesnice; hovoří se tu o ní poprvé jako o Starých Prachaticích.